Kurs vareni

Neprozretelne jsme se zapsali na kurs vareni uz na zacatku pobytu. ("Trp kozace, budes atamanem.") Po vcerejsim zazitku bysme asi vsichni uzili den nic nedelani, ale museli jsme se vykopat z postele uz v osm.
Vyzvedl nas usmevavy pan jmenem Pot. Prihodne jmeno pro kuchare. Jedine podezrela vec na nem byla, ze byl hubenej jako tycinka a moc se nezdal na sefkuchare.
Cervenym pic-up/autobusem (skvela variace na taxik a MHD v jednom) vyrazime napred na trh. Thajsky trhy s potravinama proste nemuzu. Nejde to. Vystavujou maso a ryby, jenom tak na stole, zadnej led, folie, nic. Sedaj na to mouchy, kladou vajicka a otresne to smrdi. Premaham se, pod nos natru kapku tygri masti a vzhuru do haly. Pot nam ukazuje jednotlive druhy curry pasty, pomazanku z krevet, ruzny bylinky a koreni, co Thajci pridavaji do jidla. Zajimava zkusenost, ale docela se mi ulevilo. kdyz jsme konecne vyrazili smerem ke skole.
Skola je venku v zahrade rodinneho domecku, zahrada je nadherna a kvetouci, na terase na nas ceka osm velkych nozu, osm voku na osmi plotynkach a osm prkynek. Skoro jako v pohadce.
Ucime se celkem asi deset jidel. Polevku Tom Yum a nudle, kari, ruzny salaty, moucniky jako mlecna ryze s mangem. Sama dobrota. Dostali jsme jako darek mailem kucharku. Jestli objevim, jak jsem prilozit soubor, tak ji tu budete za chvilku mit. Vetsina jidel je smrtelne jednoduchejch, priprava trva nanejvys 20 minut a chutnaj opravdu vynikajicne. Ukazalo se, ze hubenost pana Pota neni na skodu jeho kucharskemu umeni.
Nejvetsi problem ale byl vsechny ty jidla snist. Dorazili jsme do hotelu nacpany k puknuti, nechceme se hejbat, nechceme uz nikdy v zivote jist...
Ale uprimne: po tydnu ciste asijky kuchyne bych dala kone za obycejnej hamburger. Ale kdyz tady "restaurace u zlateho M" stoji trikrat tolik co normalni jidlo, tak mi to prijde amoralni...
Jdu se odvalit....Jsem jako kulicka.
Vase Kachna