Pamatujete se jeste z detstvi na 'Honzikovu cestu'? Jak se maly Hozik vydal na dalekou cestu za dedeckem a co ho pritom potkalo? Tak Kacenka to ma podobne...
Kacenka se vydala z Norwiche za dedeckem. Teda dedecek neni Kacencin, je Hendrikuv, ale to nevadi, hlavni je ta paralela s Honzikem :-)
V Norwichi je od vcerejska po zkouskach a hnedka dneska jsme se vydali na Dalekou Cestu.
Pro ty z Vas, ktere postihla moje kompletni emailova paralyza a nemate ode me uz dlouho zadny zpravy : Moje malickost, moje lepsi nemecka polovina a jeste dva spratelene pary se vydavame na cestu do jihovychodni Asie. Na programu je hlavne Thajsko a Vietnam, ale exklusivni balicek zahrnuje i Kambodzu. Ja a Hendrik letime jako prvni, zajistime podminky, potkame ostatni a cela ta legrace bude trvat zhruba sest tejdnu. Na ceste z Anglie ale mame na programu Nemecko jako zastavku na vikend, protoze jedeme navstivit Hendrikova dedecka.
Pripravy na cestu byly narocny i vzrusujici: Viza, deset ockovani, vyridit prihlasku na LLM, pozadat o stipendium, koupit podlozku proti stenicim, napsat esej, ooops: pas propada za min nez pul roku, co ted?, vystehovat se, uronit par slzicek pro odjizdejici Erasmus spolustudenty, udelat zkousky, koupit bikiny (nejvetsi pruda), naplanovat trasu, zabalit a.....
VYRAZIME!
Dnes rano jsme ja a Henk popadli svoje ruksaky (mimochodem jsem na sebe docela hrda, protoze na sest tejdnu mam v batuzku sotva deset kilo) a lehkou prochazkou jsme se vydali na autobus. Ten nas mel dovezt k vlaku s pohodlnou casovou rezervou.
Tady prijde mensi vlastenecka vlozka: Pokud si nekdo stezujete na ceskou dopravu, jedte do Anglie. Vyleci Vas to. V Anglii autobusy jezdi jenom, kdyz to neni napsany v jizdnim radu...ne, ze by teda zastavky mely vubec vyveseny jizdni rady...Bohuzel dnesni varianta sloganu 'First buses go every 10 min' vypadala tak, ze prijely dva prazdny doubledeckery po pul hodine. To uz se nase pohodlna casova rezerva smrskla na 'tak tak to stihnem'. Kdyz jsme konecne dorazili na nadrazi, museli jsme vytisknout listky: V Anglii zrejme nemuzete mit jeden listek na vsechno: pro kazdej prestup jsme dostali dva extra listky (taky jsme dva cestujici, ze jo...vytisknout pocet dva na jeden listek je zrejme nad anglickou logiku).
Ted ale zacalo to prave dobrodruzstvi: minuta do odjezdu vlaku, ale nemame ani paru o tom, ze kteryho nastupiste nam to jede. Sprint k pruvodcimu, posila nas na 'trojku'. Uz ve vlaku zjistujeme, ze nejede smer Londyn, ale do Manchesteru. Zkusime pruvodciho na druhem nastupisti, posila nas na prvni. Dva vlaky. Samozrejme vybirame opet ten spatne. Asi tak vterinu pred tim, nez nas vlak odjizdi, vtrhneme do preplnenyho vagonu. Konecne! Malej motoracek se dvema vagonkama. Ale je to nas vytouzenej expres na Stansted...
Tak jsme vyrazili. Zbytek cesty probehl ve znameni zpozdeni a nudy, ale uz jsme tu. Sedim ted u Henkovy maminky v obejvaku a tukam do jejiho pocitace (proto taky to nasili na cesky diakritice). Doufam, ze jsem prosla testem, maminky nejsou zrovna moje specialita...
Zejtra napisu vic o Berline, ale ted uz se mi klizej ocicka, musim jit spinkat....
Preju Vam vsem krasnou dobrou noc....
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
2 comments:
No, tak snad aspoň budu vědět, jestli ještě existuješ nebo jestli Tě už vyudili do klobás.
Myslím, že existují i přívětivější blogy, tedy na vkládání komentářů.
Pa a šťastnou cestu.
To snad nemyslíš vážně - to se mám registrovat na googlu, abych mohla poslat komentář?! To jsem zvědavá, kolik lidí k tomu bude ochotných.
Tak doufám, že přijetí v rodině proběhlo bez problémů, on nikdo není expert na maminky svých protějšků. :-)
JK
Post a Comment